Nes se do daleka, kde se líbá
K horám kloní roucha blankytu;
Pozemskému ujdu obytu,
V nebe vstoupím, kde zem naši líbá.
Pode mnou již hora mnohoslibá,
Mého nebe ještě není tu;
V hory dál se lije k usvitu,
V modrorouchu k nim se opět shýbá.
Vzletím zase nad vysoké skály –
Na orlovu křídle v končiny,
S orla na mysli já letím v dáli.
K moři míra duch se okřidlí –
Kdeže jsou ty nebes krajiny? –
Všady – jestli nebe v srdci dlí.