Duch náš popel smítá, kde se pojí
Krátká naše doba se věky;
Hvězdné se naň lijí obleky,
Nad bývalou chyžkou ticho stojí.
K letu zářná svoje křídla strojí,
S Bohem světa plesy, nářeky!
Peruť zvučí v prostor daleký,
S Bohem země, s Bohem všickni moji.
Stane orel v záři ve slunečné,
Ozbrojené oko nespěje
S letem jeho v říše duchů věčné.
Tam si na výšinách zapěje,
A svět nový, krásy, zábavy,
S jitra červánkami pozdraví.