Neb mi dejte sílu tura, oře,
Honit budu vraha, nebesa!
Z pečer v pouště, ze křů do lesa,
Jako bouře přes země a moře.
A bič ze kletby mu bedra zoře,
Žhavé peklo vyštvu na běsa,
Pak ho do černého do plesa
Vstavím, Krkonoše na něj zboře.
Potom přijdu ku tichému hrobu,
Pozvolna tam budu volati,
Zašel – já jsem zničil vraha zlobu.
A hle, rdí se rtové – pulsy bijí –
Očka jasně počnou svítati –
Ona žije! o já znova žiji!