Skip to content
1806–1866

47. Moje lýra.

Jan Slavomír Tomíček

Také v struny sáhni, zpěvy mívej, Jak se mile číše zaploní, A k ní chtivě ústa nakloní, S námi blahý nápoj z hroznů pívej.

Milý v duši tvé se pěv ozývej O vnadách, jež dívka odsloní, Jak se rychle zejme oko ní, Na milosti zvuku jemně splývej.

Aj, již láska zvučí lyrou mojí: Míno, Míno, slasti předrahá, Činů skvělých, dávné slávy zdroji! Svrhnu století dvou hrůzy běsů,

Potom v slavném rouchu, Míno má, S bratry, se sestrami půjdem k plesu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
47. Moje lýra. · Jan Slavomír Tomíček · Poetry Cove