Dlíti nelze déle; rychle horem
V hory do mraku tam černého;
Na temeno vrchu skalného,
Klektové kde orlů vyjí borem.
Tam kde divoké jsou bouře dvorem,
V dílnu sáhni Tvorce mocného,
Sestroj živly hromu silného,
Svrhni, jsi-li hodným vlasti tvorem,
Žhavé Boha hněvy na ty stavby,
Kde Čech nerozumným hlaholem
Učiť se má, jak jdou žití plavby.
Bůh i nám dal řeč, slyš Bohoborce,
Řeč to zňatou jeho plápolem –
Kdož ji ničil, vůli rušil Tvorce?!