Milé jsou mi vrchy Helikona,
A zpěv líbý z Parnasu kde vál;
S lyrou pěvec když tam písně hrál,
Kde jsou květná Aonie hona.
Milé jsou mi vrchy Citerona,
Střelami kde Amor srdce klál,
A se na charitky usmíval,
Jež lehoučká volně kryla clona.
Však milejší Slávy jsou mi zjevy:
Vrchy šumné, hory, úvaly,
Charitky – ty vlasti milé děvy.
Zpěvy kde se v jemném linou toku;
Kde se duše láskou pojaly –
Kde ráj v srdci, nebe zříti v oku.