Polib dívku Lady mnohem krašší,
Slíbej citem srdce vřelého;
Tu rce luna s nebe jasného:
Neceluj tu krásu země vaší!
Polib, slíbej krásu země naší
Citem vroucím srdce vřelého;
Opět luna s nebe jasného:
Nelíbej, toť slunce země vaší!
Již se chýlí ústa líbati,
Již se rtové, luno, k ústům chvějí –
„Splaneš, políbíš-li ústa její!“
Splanu, splanu, cíl to mého bytu,
Dávnotě již toužím plésati
V onom světě – sluncem vřelých citů.