Pružina se hnula – stroj jde valný,
Není, není láska marný sen;
Nám zas nový započal se den,
Mizí noci, mizí mrak již kalný.
Zavanul duch jasný, neobhalný;
Zbuzen národ ve snu zahalen,
Kámen se života odvalen,
Živnou kraje, živne prostor dálný.
Bratři, bratři, zhůru tyto číše,
Zněte hlasy kolem, k výšinám,
Zdraví pijem světosáhlé říše!
Vstaly země, vstaly zdravě k ránu,
Plynou city naše k dálinám,
Jako plynou proudy k okeánu.