Ty znáš dívku moji, luno krásná,
Vlasy – černá noci jsou perut,
Z oka blesk je ranní hvězdy sut,
Líce mladinká to záře časná.
Rubín lije červec v ústa spasná;
Hlasové ti nesou ráje chut;
Veselý duch v mysli odemknut
V démantu co hravá záře jasná.
Slyš mě, luno, co má ústa dí,
Nemáš-li co jiné v pospěchu,
V poselství tom najdeš potěchu:
Duši kladu já teď do tvé záře,
A s ní spěchej, kde mé srdce dlí –
A plyň k ústům, v oči, v její tváře.