Skryj se, duchu, chceš-li znáti Boha,
Mezi květy, pole klasnaté;
Hromy, déště, skály hlasnaté
A všech tvorů čísla zpytuj mnohá.
Obhlédna vlast, a sám sebe zmoha,
I znoj, i kde hory lednaté,
I kde skví se kraje hvězdnaté
A kde sice Tvorce kráčí noha:
Vlij se ve vše; tam, tam Boha najdeš,
Ať si ku skvělému posledu,
Nebo k prvním všeho živlům zajdeš.
Bez času pak věčné proleť časy,
V polou stůj, kde není prostředu,
Boha že znáš – potom vydej hlasy.