Skip to content
1806–1866

12. Símě a ovoce.

Jan Slavomír Tomíček

Jakým žitím pulsy naše bijí, Takový i naší vlasti zrost; V duši otrok neutvoří most, Byť i toužil v ráje ujít kyji.

Z nebe se blesk a rosa na zem sijí, A zem kryje nová bujarost; Potřela se divých vrahů zlost, Slavný se již věnec z palmy svíjí.

Zachvěj síla z našich slov a činů, Otců krev a popel pod námi! Jejich pomník sláva ať je synů. Zvučte hory slavně s horami,

Ňader plamenové zdujte tísně, Zavzni zpěve, blahé plyňte písně!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
12. Símě a ovoce. · Jan Slavomír Tomíček · Poetry Cove