Což se pro tě ráda, hbitě shýbám,
první fialočko,
což v tvé modré očko
nořím zrak a jak je vroucně líbám!
Jsi tu jediná, však brzy tlumy
družek tvých kol všude
oko vítat bude,
jejich dechu nic pak neutlumí.
Jediná’s, však přeradostné zvěsti
neseš všemu světu,
že se sněhem květů
obalí zas brzy ratolesti.
Po máji pak brzo do rodného
tatíčkova města
radostná je cesta
na prázdniny – vrchol blaha všeho.