Tatíček, kol šíje mojí rámě,
pohádkami často uspává mě
o princeznách růžolících,
o vílách a trpaslících,
o sirotcích, o macechách zlých, –
Pán Bůh ví, kde nabere se jich.
Z pohádky je staré často nová.
Má snad pravdu Jára sousedova,
která řekla, že mně poví
cosi o mém tatíčkovi,
– nevěřit či věřit? kolísám –
pohádky že vymýšlí si sám?