Z hluboka se ozval hukot hromu –
a již všecko s polí chvátá domů
Pasáci tu s hlavou obnaženou
– aby rostli – krávy s pastvy ženou,
dívky, chráněny by vlasy byly,
přes hlavu si sukni přehodily.
Řídké kapky v hrachovišti šustí,
ale brzy hustější se spustí –
hoj, už prší!
Všecko prchlo – jenom já se ještě
v polích toulám, nelekám se deště;
s klobouku mi teče – nedbám na to,
vždyť prý padá hospodářům zlato –
Ať jen prší!