Po nebi se mraky ženou,
marně slunce hledá zrak,
pod oblohou zachmuřenou
papírový lítá drak,
vítr fouká se strniska –
jeseň už je blízka!
Na kostelní staré věži
vlaštovek se sletl sněm,
odtud rychlý posel běží,
zprávu nese družkám všem,
sousední jež hostí víska:
jeseň už je blízka!
Známé lesy v závoj halí
šedá mlha často již
a ta mha též zrak můj kalí,
v duši tesknou padá tíž,
divně se mi hrdlo stiská –
Jeseň už je blízká.