Turistu jsem poznal nejednoho,
v patrných jenž rozpacích byl, má-li
více chválit naše skromné skály
nebo vzácné jich a známé mnoho
z Teplic příbuzné a z Aderšpachu.
Nevím, ty jak o tom soudíš, brachu,
já však „jezírko“ i „varhan“ tóny
našim českým skalám odpustím,
které jsou mně milejší již tím,
že se dosud na průvodce ony
nezmohly, již v horalů tam kroji
šlapou písek, v určitém vždy místě
udají své stálé „vtipy“ jistě,
skromně dlaň pak vztáhnou k tobě svoji.