Nejlepším byl mužem z vojska všeho,
otužilý mnohé bitvy vřavou,
slovutného otce Radeckého
kamarádem byl a rukou pravou.
V Italii viděl krve dosti,
u Verony byl a u Piacenzy,
všude konal divy statečnosti,
všude věnčen vítěznými věnci.
Hrdinou dřív – nyní v nočním čase
hlídá svoje bratry klidně spící;
někdy nad skleničkou zadumá se,
na schodech pak usne před radnicí.
Snad že sní pak o krvavém boji,
o velikých dobách plných slávy
či snad o tom, kterak řečí svojí
černookým Vlaškám pletl hlavy – –