K večeru tu denně živo bývá,
nejživěji na té vždycky straně,
studentů kde tak je požehnaně,
zástup jich že v černou hmotu splývá.
Jenom pomalu ty davy šeré
postupují, vlní se jak moře,
z něhož dál se širém po prostoře
zvuků vlny rozlévají steré.
Často ti, kdo dívají se zdálí,
nemohou se vynadivit dosti,
promenujícím že není k zlosti
loudavý ten pohyb neustálý.
Myslím, kdyby diváci ti milí
všimli si, jak střídají se tady
řady studentů a dívek řady,
že by se již pranic nedivili.