Ó, Pane mocný, země, nebes králi,
jenž měsíci a hvězdám dáváš světlo
a dopouštíš, by dítko vesny zkvetlo
i na temeni tvrdé, nahé skály,
slyš sluhu, který ve přírody chrámě
své chabé k Tobě s prosbou zdvíhá rámě!
Dej, mocný Bože, vlast by moje malá
všem nepřátelům četným odolala,
by netištěna sousedami svými
zas démantem se leskla mezi nimi;
vrať lidu mému něco z dávné slávy
a věčnou kletbu sejmi s jeho hlavy,
by svorně šetřil proti vrahu sil
a v hněvu bratrském jich nedrobil;
dej, rodiště ať moje milované,
ten kouteček, jenž srostl s mojí duší,
se tvrzí pevnou, nedobytnou stane,
jež každý útok cizích plemen skruší;
a mně, jenž tuto v kyprém klečím mechu
a klenbou buků zírám na oblohu,
té, Bože, dopřej milosti, ať mohu
své vlasti sloužit do posledních vzdechů!