Ve městečku zná jej každé dítě;
jakmile se před svým vozíkem
na ulici zjeví, okamžitě
ulice se plní pokřikem,
rozpustilci s hojným nadáváním
rozběhnou se za ním.
Jozífek se zlobí, rudne v tváři,
a když tím jen křiku přibývá,
chytře obrátí list v kalendáři,
dobrácky se kolem usmívá,
z jeho úst pak moudré slovo zazní:
„Hehe, jsou to blázni!“