Skip to content
1872–1955

Na ledě.

Prokop Toman

Vlož ručku svou do ruky mojí, chci chvilku s Tebou rozprávět! Co vzpomínek se v duši rojí a sladkých snů se dává v let,

kdy oko moje nevidí Tě, drahé dítě! Svěř duši svou mi, v krátké době zas roztaje nám všechen led,

já chtěl jsem tolik říci Tobě a tuším, snad již naposled dnes oko moje uvidí Tě, drahé dítě!

Blíž přiviň srdce! V jeho tluku nám bude krasší celý svět, nech v mojí hebkou svoji ruku, a blíže, blíže přitul ret:

chci říci Ti, jak miluji Tě, drahé dítě!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Na ledě. · Prokop Toman · Poetry Cove