Ó hrajte! Večer je smutný,
svítilny zmateně hoří,
sníh pokradmu do ulic padá
a popel v duši mou.
Ó hrajte! Je tu tak ticho...
Mám rád tu hymnickou bouři,
jež z duše Vám do tonů šlehá
hrou prstů nervosních.
Ó hrajte! Zimničně planou
mé oči, v spánky krev buší –
ó hrajte tu sonatu starou,
sonatu melancholickou.
Text známý v doprovod zpívat
nám budou pohledy duší:
sen, idylla, výkřiky bolu
to ticho rozvlní.