Večery kouzelné! V mlhách stříbrných
měsíčních paprsků se taví sníh
a mlýny hrají pod stráněmi.
Dumavá práce zelenavých kol
si zpívá šerem! Proč ten stesk a bol
mou duši chyt’ a tlačí k zemi?
I na mých polích praskal zlatý klas
a za polední slunce svit se třás’
a tančil po vlnách mých polí.
A pro mé zrno mlýny nehrají.
Strništěm ilusí si hvízdají
výsměšné větry... a to bolí.