Byla to věčnost? Noc? Či jediný jen den?
Smrt tiše stála
u tvojich hlav a přítmím světnice
vál číhající dech zlé sudice.
Snad slunce svítilo, snad hvězdy do oken.
Tvá krev se bála.
A všecka úzkost hrůzné chvíle té
slila se v jméno tvého dítěte.
V tvé duši žil náš hoch ve světlo proměněn,
stráž matky stálá.
Jsi vykoupena. Vděčné hosanna
životu zpívá bytost oddaná.