Bolestná, sedmibolestná,
co žilo tvoje dobrodružné srdce,
z jakého procitla jsi sna,
než jsi se vrátila?
Domov tě objal, políbil
na zhořklé rty a na zmučené vlasy,
a jemuž kdys tě zaslíbil,
přál stisknouti tvou ruku.
Ze srdce, z očí temný kříž
ti nevyrve už ani nová láska.
Šla’s tmou, tmou k hrobu dobloudíš.
A s tebou truchlý stín.
Neb tebe poznamenala
v rodičské křeči svatá ruská země
a děs ti v duši navála,
že nestřeseš ho nikdy.