Je u nás v Čechách jaro zelené
a květen, měsíc tvůj, nade vše nejkrásnější,
Maria Panno.
Ne libanonské cedry studené
a upiaté, květ sám jsou sladké stromy zdejší
v zeleni plaché
a voní k chvále tvé a zpívají
od šera jitřního až do nočního tmění,
Maria Panno.
A stromů vrcholy se kývají,
květ s květem líbá se v tajemném proměnění,
noc dýše chladem.
Tvá sestra Venuše jde mezi nás
a s námi modlí se tvé věčné litanie,
Maria Panno.
Jen hvězdy plát nech, všechna světla zhas,
nech milost pršeti, ať se nám v srdce lije,
Maria Panno!