Básníci bledé chudokrevnosti,
kteří jste teskný chrám svého umění
vyzdvihli mimo život!
Ubozí! Šílené extase dionysské,
fatalná tragika krásy
a hřmící rythmus ohnivých světů
šlehaly plameny k nebesům,
která jste neviděli.
Malí a shrbení, anaemičtí a bojácní
jste se chýlili k zemi
pro bezživotné květy asfodelů –
a nad vámi kvetly zázračné květy života,
nad vámi hořely vůně nové
a nová světla příliš silná pro vás.
I smrt vám byla mdlobou.
Mně však je vítězstvím a hymnem
hmoty, jež kvete a zpívá a hyne a rodí se znova,
pyšná metamorfosa věčného Pana.
Miluji slunce, jehož jste se tak děsili,
miluji sílu, jež tancuje lehce
a miluji západ rudý a žhavý,
slavné umírání Heraklovo,
západ rudý a žhavý.