Skip to content
1877–1946

DRAMA.

Karel Toman

Je po všem, po všem. Horečně pusta je moje hlava, tělo žhne všude, kam lačně tisk’ ústa. A v očích kruhy tancují rudé

a duše chví se prázdna a pusta. Co z toho bude? Zbabělče! Bídný! Flacon ten malý už nevyrveš mi. Ty’s muž, já žena.

Jak krásně jsme lhali! Idylla ve dvou, tak často sněná, nám bila v žilách, my přísahali, ty muž, já žena.

Tvůj prsten zlatý, plaz jedovatý, v mé srdce vkousnut pije a pije. Kdos pod zemí hnije pro jeden drobný prstýnek zlatý.

Ty se mi hnusíš! Plaz ten tak pije! Tři noci s tebou... V tu čtvrtou dnes sám budeš. Hlavu pyšně nes. Jsi čist. Pyšně ji nes!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DRAMA. · Karel Toman · Poetry Cove