Oj! nikdo, nikdo neklesej,
že k velkým skutkům život malý,
jeť staré přísloví „že Řím
dnem jediným nezbudovali.“
A na čem někdy v staletích
tak namáhavě pracovali,
to v okamžiku velebném
věk, čas a pokrok dokonaly.
A proto klade ruce v klín
teď nevzdychej „že nejsme dále,“
nic nářek nám, teď platí čin
a namáhání neustálé.
A byť i cíl byl daleký,
a k velkým skutkům život malý,
jen pilně, by kde přestanem,
ti za námi dál pracovali!
Jeť snadno v době příznivé
to skončit, co věk připravoval,
však velikán je největší
ten, kdo překážky odstraňoval!