Žebráku šedivý,
nermuť si pláčem líc,
hleď, já jsem mlaďoučký
a nemám také nic!
Ty si svůj chlebíček
vyprosíš u dveří,
většíť já bídu mám,
kdo však mně uvěří? –
Tvé bídy litují,
o své já nepovím,
ty si ji opláčeš,
já to už neumím.
Ty chodíš po světě
v cizině svoboden,
a já jsem s národem
v své vlasti poroben!