Kdyby věčnost byla dlouhá,
jak to první láska řekla,
krásné by to bylo, hřešit
pro ty věčné muky pekla:
přišli by tam v polobdění,
na polo by jenom spali,
a než by se okoukali,
by o tom pekelném snění
myšlénku jen uchopili –
už by z pekla venku byli.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Z moderní lásky. (2.) · Jan Václav Tůma · Poetry Cove