Jen řeko nezlob, nezlob se,
já bratr tvůj, ty sestra má,
ty černá sic, já bílý jsem,
však, řeko, nic to nedělá!
Ty v moře pluješ veliké,
tu velká jseš – tam nejsi nic –
však ani to nic nedělá,
vždyť ve světě se strácí víc!
A kdybych tolik krásných dob,
co svět jich v tobě utratil,
jen já měl sám – ba věru bych
alespoň věčným bohem byl!
Však nemám nic, než život svůj,
ten bídný je – na vrub i líc, –
jde také k moři velkému,
a – nebude z něj také nic!
Ba ovšem to já nechtěl jsem,
a to je řeko, vina tvá!
však bílý já a černá’s ty,
a – nic nebudem oba dva.