Pusté trosky, mrtvo kolem,
ani vánek nešelestí,
ani lístek nezavane,
smutné trosky – bez pověsti.
Bez pověsti – v mrtvém klidu,
prázdné kobky, shaslé stíny –
slavný snad to hrad kdys býval –
kdys? snad! Teď však rozvaliny.
Rozvaliny, slavné jindy –
v mrtvém klidu? Tak to bývá:
Slaboch žije; sláva však si
v mrtvém klidu odpočívá.