Jsou to smutné věci
na tom božím světě,
jedna-li nám zajde,
druhá starosť hněte.
Co už jen ta láska
těch starostí kryje,
že by člověk myslil,
že to nepřežije.
Přestojí, přežije,
starost nepomine:
buď má hezkou žínku,
neb je sám – a hyne.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.