Krásní snové poesie!
kdy a kde Vás najdu zas?
Vše, co ve světě se strácí,
ránem svým se zase vrací,
než co mládím uplynulo,
zda to vrátí někdy čas?
Snové mládí – krásní snové!
bludičky jste života!
Všude světlo, nikde stálé,
roste, mizí nenadále,
chodec mdlý se honí za ním,
až jej stihne mrákota.
Snové mládí! – ranné květy
v listu srdce zrozené!
než je slunce poohřeje,
již je větřík s listu svěje,
pryč jsou – a jen rosná slza
v listu po nich zůstane.
Ladní snové! ideály!
pryč jste, pryč – a já jsem sám!
bludičkou se zakmitly jste,
jarním květem spadaly jste,
a na prázdném listu srdce
jenom slzu po Vás mám!