Zvadneš-li má růže prostomilá,
pečlivě tvé lístky uschovám
v knize té, která mě naučila,
jak tě chovat, jak tě pěstit mám.
Za každý list knihy lístek jeden,
a kde svadlý bude poslední,
připíšu si smutné naučení,
kterak růže vadnou v poledni. –
Jeť to srdce kniha listů věčná,
mnoho je v ní pravdy čítati,
však čím dál s ní kráčím po životě,
tím víc zbývá do ní zapsati!