Skip to content
1846–1910

Růže polední. (3.)

Jan Václav Tůma

Růže má, ty vadneš o poledni, marná péče, marná touha má! zemdlel květ, obledla barva svěží, a mé lásky život – umírá.

Umírá, a já své srdce stratím! tak-li krátká byla radosť má? růže, již má láska pěstovala, nedočká prvního večera?

Slunce žhavé! ustaň se svým ohněm! – marně – marně – oheň pálí dál – ani nebe nemá slitování – a já bych tu srdce vyplakal!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Růže polední. (3.) · Jan Václav Tůma · Poetry Cove