Skip to content
1846–1910

Růže polední. (2.)

Jan Václav Tůma

Slunce pálí. – Růže, moje růže, kde je svěží ranní rosa tvá? kde ta vůně, kde ta barva živá? drahá růže má, ty tak jsi mdlá! –

Ach snad zhyneš! Růže, moje růže, nehyň, nemři, krásné kouzlo mé! jakby pro Tvůj život čarokrásný nebylo živého pramene.

A by vyschly vody čistosvěží v světě celém, drahá růže má! nesmíš zhynout, pokud jedinou jen slzu ještě láska v srdci má!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Růže polední. (2.) · Jan Václav Tůma · Poetry Cove