Skip to content
1846–1910

Růže – láska. (3.)

Jan Václav Tůma

Růži – lásku – rodné sestry krásné, slza živí, slza rodívá, nesmělé když poupě zadívá v nebeské se oko čarojasné.

Slza ta – ach dítko touhy časné – půlnoční jak dumka důtklivá, na nebi jak hvězda měnivá, která kmitem svítí, kmitem hasne.

Slza ta, jak zora z rána zlatá, květů nejkrásnější jesti květ, který rodí první touha svatá. Rodné sestry, boha tajemnější,

které neproskoumá nikdy svět, růže – láska – v slzách nejkrásnější! –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Růže – láska. (3.) · Jan Václav Tůma · Poetry Cove