Ó bych ty písně lásky své
tak pěkně uměl povědět,
jak cit je v srdci utvoří:
ba divil – divil by se svět!
Ta bolesť v srdci nejhlubším,
a na tváři ni stesk, ni žal,
o veliké to neštěstí –
a svět by nad ním zaplakal!
A u veliké bolesti
jen slovíčko – a pryč je žal,
což nad slovíčkem – nade mnou
by svět se zase rozesmál!
Jen kdybych tak ty písně své
jak cítím uměl povědět,
což nad mou láskou naplakal
a nasmál by se celý svět!