Jdi lásko má! jdi tam k té vlasti krásné,
která tě mně do srdce poslala,
jdi, tam tvůj žár už nikdy neuhasne,
zde, s mým srdcem, bys marně hledala.
Jdi lásko má! hledej si oko jasné,
líc ruměnou a dobré srdce tam,
kde věčně trvá všecko, co je krásné,
zde krása lže a srdce skrývá klam.
Jdi lásko má! duch můj tě doprovází,
a tam-li najdeš drahý obraz ten,
jenž miloval by v štěstí i v nesnázi,
a byl by se mnou rád i nešťasten:
Pak rozpni nad ním věrná svoje křídla,
a dolů snes ho bujné touhy let –
pak uvěřím, že věčná jsou tvá zřídla,
pak pro tebe jsem plakal naposled!