Zda, kdo v bolu pomateném sám se vraždě
listy lásky rukou chvějící se vrátil,
také pohřbil všecku na ni upomínku,
a s ní cit a srdce, bolesť na vždy stratil?
Chladný podzim s větví kolem pně holého
listy žluté sesypal do smrti klína –
zda strom zhynul? kořen vyschl? – O ten ještě
polomrtvý na jaro se rozzpomíná!