Vonný dech-li rosa mezi spánek
jarním jitrem na květ rozsívá,
čili růži vábivý červánek
ze sna budí, nachem odívá,
neb-li slunko mladé leskem časným
tisícerý život otvírá –
lká mi srdce v hloubce bolem hlasným:
„víc mi byla, víc ta láska tvá!“
Byla – byla! a proč není více?
Ty jsi řekla – marná touha má!
v srdci jednom bolů na tisíce,
dívko má! to láska teď je tvá!