Já jsem chtěl hubičku,
ona ji nedala,
já jsem jí odešel,
celou noc nespala.
Nespala, plakala,
co to udělala,
nechtěla jednu dát,
teď by jich sto dala.
Nešel jsem jeden den,
nešel jsem druhý den,
ona mi vzkázala,
nejsem-li nemocen.
„Zle je mi, zle je mi,
srdce se upláče,
že ta tvá upřímnost
v kamení doskáče.
Prosil jsem o jednu,
ty jsi se zdráhala,
teď bolesť nespravíš,
kdybys jich sto dala!“