Skip to content
1801–1878

XXXVIII. Povzbuzení.

Josef Tichý

Kdo chceš míti chleba, Pracuj, co je třeba, Práce zdobí člověka: Češi pracovali,

Pole vzdělávali, Když sem přišli zdaleka. V boji jako lvové Bránili Čechové

Vždycky vlast svou milenou: Hrob neb jejich věnce Musilo vždy slunce Září zdobit růženou.

Kol kolem ty hrady, Nivy, pole, sady, Ty jsme od nich zdědili: Jsouť to ony hrady,

Nivy, pole, sady, Pro něž krev svou cedili. Kdo mi spočte boje, Co pro jmění svoje

Češi vedli s cizinou? Tisíce ze svojich Ztratila vlast v bojích Snad před každou výšinou.

Co nám vydobili Praotcové milí, Každý z nás ať pěstuje, A tak pozná dále,

Vlast i svého krále Čech že vroucně miluje.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.