S trůnu růženého
Země po výšinách
Jitro když se dívá,
Chodívám v dolinách,
A mé srdce často
Ráje si tam tvoří
Pro ty, před nimiž se
S pravou úctou koří.
V kraje se zanáším,
Slzí co neznají,
Přenésti je chtěje
Sem na zem podtají,
Bych uvedl do nich –
Do těch krajů blahých,
Co neznají slzí,
Příznivců svých drahých.