By dnes tobě, dovol srdci mému,
Za tvou přízeň dík složilo svůj!
A pak s Bohem! řeknu kroku tvému –
S Bohem! s Bohem! dobrodinče můj.
Tys mi vždy byl jako anděl strážný,
Hněv když metal na mne zlosti své;
Byls mi, vím to, víc než přítel vážný,
Když mi záští bralo blaho mé.
S Bohem! s Bohem! kam tě krok tvůj vede,
Vím, že vzdálen v nářku budu dlít;
Rád však truchlit o samotě šedé,
Jen když ty se blaze budeš mít.