Skip to content
1801–1878

XLVIII. Vesna.

Josef Tichý

Po dolinách, Po výšinách Vesna kvítky, co jich měla, Všecky již již rozprostřela;

Pojďme tam, a trhejme je, Dokud jemný zefyr věje! Zefyr mine, Kvítí zhyne,

Jarní vesna, ta odtáhne, Dechem vedra zem vypráhne – Zůstane tak jako holá, Vesna se víc nepřivolá.

Pro nás vesna Je přinesla; Pojďme, pojďme, trhejme je, Než je vesna nám ukreje!

Přijde vedro, přijde chladno, Pak je trhat není radno.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XLVIII. Vesna. · Josef Tichý · Poetry Cove