Ondy žádal jsem děvinku
O hubinku;
A když mi ji chtěla dát,
Tu ji větra šust
Vzal mi skoro z úst,
Tak že jsem se musil smát.
Opět žádám o hubinku
Svou děvinku;
A když jsem ji z úst již bral,
Tu se blízko nás
Ozval jakýs hlas,
A já zas nic nedostal.
S Bohem! vezma za ručinku
Svou děvinku,
S Bohem! s Bohem! plaché dím;
A když pryč chci jít,
Tu kdos do nás vlít,
A já v tom se probudím.