Zymní čas se již přiblížil,
Řeky odpočívají,
Jakby je byl někdo sklížil, –
Ledem se přikrývají.
Přes něž v letě rychlé lodě
Vší čerstvostí běžejí,
Jakby zdorovaly vodě,
Teď y vozy jezdějí.
Dvorů doškové výsosti
Se nyní loďmi krejí,
Lilia stkvělou bělostí
Země víc nebarvějí.
Pole pusté stratic trávu,
Plísní již obtažené,
Rozjímá sy šťastnou slávu
Jarní krásy blažené.
Ptactva pění již přestává,
Daulická vlaštovička
Ithyma neoplakává,
Mlčí její písnička.
V lesých letití dubové
Listím nejsou oděni,
Ani v vinicých hroznové
Ratolestmi chráněni.
Strojí se vítr východní
Y půlnoční svým váním
Prudkým, tak též polední
Zem podvrátit dýmáním.
Bělí se všudy po poli,
Ovce mlíčník nešklubou,
Chrastí netrhají voli,
Pást se nejdou za trubou.
Vlnonosní beránkové
Do ovčinců se ženou
Ze strání; žravých hlukové
Vlků nadarmo vejou.
Obklíčily zemi pustou
Z všech stran černé tmavosti,
Mlha padši na svět, hustou
Obstoupila ho temností.
Slunce nestřílí paprslky
Na zem, kterež svým jměním
Nekrášlí podzym jablky,
Aniž léto osením.
Rolí oráč nevzdělává
Svou radlicý železnou,
Shrbeně nepřevorává
Klučeninu ouhornou.
Zem od stálé zymy sprahlou
Parný rak nerozpouští,
Zvěř divokou mrazem skřahlou
Zyma pudí do houští.